Káva je pro mnohé z nás nepostradatelným ranním rituálem a palivem pro produktivní den. Kolem jejího pití však koluje celá řada mýtů, z nichž ten nejzarytější tvrdí, že káva silně dehydratuje organismus, a proto bychom ke každému šálku měli vypít litr vody.

Jak je to ale doopravdy? Pojďme se podívat na vědecká fakta a uvést nejčastější kávové mýty na pravou míru.

Mýtus 1: Káva dehydratuje organismus

Tvrzení, že káva tělo vysušuje, je pravděpodobně nejrozšířenějším kávovým omylem. Tento mýtus vznikl z faktu, že kofein je diuretikum – tedy látka, která podporuje činnost ledvin a stimuluje vylučování moči.

Jaká je realita?

Vědecké studie ukazují, že u lidí, kteří pijí kávu pravidelně, je tento močopudný efekt minimální. Tělo si na kofein buduje toleranci. Klíčové navíc je, že káva je z drtivé většiny tvořena vodou. Tekutina, kterou v šálku přijmete, bohatě kompenzuje mírně zvýšené vylučování. Káva se proto normálně započítává do vašeho celkového denního pitného režimu.

Proč tedy v kavárně dostáváte ke kávě sklenici vody? Není to kvůli hrozící dehydrataci. Voda slouží k neutralizaci chuťových pohárků před prvním lokem kávy, abyste si mohli její chuť plně vychutnat, a také k osvěžení úst po dopití.

Mýtus 2: Káva způsobuje nespavost

Mnoho lidí věří, že pokud si dají kávu po paté hodině odpoledne, celou noc nezažehnou oka.

Jaká je realita?

Vliv kofeinu na spánek je přísně individuální záležitost. Záleží na tom, jak rychle vaše tělo kofein metabolizuje. Poločas rozpadu kofeinu v těle je průměrně 4 až 6 hodin. Zatímco citlivější jedinci mohou mít se spánkem problém i po odpoledním espressu, takzvaní rychlí metabolizéři mohou vypít kávu těsně před spaním a usnou bez potíží.

Mýtus 3: Espresso má více kofeinu než překapávaná káva

Při pohledu na malé, silné espresso s intenzivní chutí a velký hrnek jemné filtrované kávy má většina lidí jasno: espresso musí být kofeinová bomba.

Jaká je realita?

Opak je pravdou. Množství kofeinu v kávě závisí především na době kontaktu mleté kávy s vodou. Espresso se extrahuje pouhých 25 až 30 sekund pod vysokým tlakem, takže se do něj uvolní zhruba 60–80 mg kofeinu. Naprosto překapávaná nebo filtrovaná káva se louhuje několik minut, a velký hrnek tak může snadno obsahovat 120 až 160 mg kofeinu. Espresso má sice vyšší koncentraci kofeinu na mililitr, ale v absolutním množství na porci vítězí filtrovaná káva.

Mýtus 4: Tmavě pražená káva je silnější

Čím tmavší zrno, tím silnější káva – takové je běžné uvažování. Tmavě pražená káva mívá hořkou, kouřovou a zemitou chuť, což v lidech vyvolává pocit, že pijí něco silnějšího.

Jaká je realita?

Proces pražení kofein neničí. Intenzivní teplota sice mění chemické složení zrna a odpařuje z něj vlhkost, ale hladina kofeinu zůstává víceménž stejná. Světle pražená káva má sice jemnější, kyselejší a ovocnější chuť, ale kofeinu v ní najdete často stejně (nebo dokonce o trochu více, protože zrna jsou hustší) jako v kávě tmavé.

Shrnutí na závěr

Pokud si denně dopřejete 3 až 4 šálky kávy (což odpovídá bezpečnému dennímu limitu kolem 400 mg kofeinu), svému tělu neubližujete a rozhodně ho nedehydratujete. Káva je naopak bohatým zdrojem antioxidantů a při rozumné konzumaci má pro organismus řadu benefitů. Sklenici vody si k ní klidně dejte, ale spíše pro čistou chuť než ze strachu z dehydratace.