Jedlé květiny se v kuchyni objevují čím dál častěji, a to nejen na talířích šéfkuchařů, ale i v běžných domácnostech. Nabízejí barvu, vůni i jemnou chuť, zároveň ale vyžadují opatrnost: ne každá květina je vhodná ke konzumaci a správná identifikace je zásadní. Přinášíme přehled druhů, které se běžně používají, i praktické tipy, jak je bezpečně a smysluplně využít.

Sociální sítě už dávno nejsou jen místem pro sdílení fotek z dovolené nebo rodinných oslav. Stále častěji ovlivňují to, co lidé nakupují, vaří i jí, a to od rychlých virálních receptů až po změny v restauracích a potravinářství. Tento trend má měřitelné dopady na spotřebitelské chování, marketing i zdraví. Proč se z obrazovek staly nové kuchařky a jak moc mění naše talíře?

Ghost kitchens, tedy kuchyně bez klasické provozovny pro hosty, mění způsob, jakým se jídlo připravuje a doručuje zákazníkům. Fungují tiše, často na okraji měst nebo v průmyslových areálech, a přesto dokážou obsloužit tisíce objednávek denně. Provozovatelům slibují nižší náklady a rychlejší expanzi, zároveň ale přinášejí otázky kolem kvality, hygieny i férové konkurence. Právě proto stojí za to podívat se, kdo je používá, jak vydělávají a proč jejich vliv v gastronomii roste.

Hmyzí protein se z laboratorních projektů a specializovaných obchodů postupně dostává do běžnější nabídky potravin. Zatímco jedni v něm vidí odpověď na tlak na klima, úbytek půdy i rostoucí poptávku po bílkovinách, druzí narážejí na odpor spotřebitelů a otázky kolem ceny či chuti. Kde dnes hmyzí potraviny skutečně stojí, kdo je vyrábí a proč o nich mluví i velké potravinářské firmy?

Molekulární gastronomie už dávno nepatří jen do laboratoří a špičkových restaurací. S několika běžně dostupnými surovinami a základním vybavením lze doma připravit pěnu, kuličky s tekutým středem i efektní želé. Zájem o tyto postupy roste hlavně proto, že spojují kuchařskou techniku s překvapivým vizuálním výsledkem. Podívejte se, co funguje, co je potřeba koupit a kde si dát pozor.

Fermentace se z okrajové kuchařské techniky stala jedním z nejvýraznějších trendů posledních let. Zatímco dříve byla spojovaná hlavně s kysaným zelím, kefírem nebo domácími okurkami, dnes ji využívají šéfkuchaři, výrobci potravin i lidé v běžných domácnostech. Proč se právě teď vrací do hry a co přesně na ní láká kuchyně po celém světě?

Horkovzdušná fritéza se za poslední roky proměnila z doplňku do domácnosti v jeden z nejprodávanějších kuchyňských spotřebičů. Lidé ji pořizují kvůli rychlejší přípravě, nižší spotřebě energie i jednoduššímu úklidu. Jenže air fryer dávno není jen na hranolky. Využít ho lze na desítky jídel od masa přes zeleninu až po dezerty.

Umělá inteligence se z nástroje pro technologické nadšence rychle stává běžným pomocníkem i v domácnostech. Při plánování týdenního jídelníčku umí ušetřit čas, snížit plýtvání potravinami a pomoci hlídat rozpočet. Zároveň ale platí, že bez správného zadání a kontroly může AI nabídnout nepřesné nebo nepraktické návrhy. Právě proto se vyplatí vědět, jak s ní pracovat efektivně a bezpečně.

Italská kuchyně stojí na jednoduchosti, ale bez správně zvolených bylinek a koření by její chuť nebyla úplná. Rozhoduje nejen druh suroviny, ale i načasování a množství, protože právě tady se často láme rozdíl mezi výrazným a přebitým jídlem. Následující přehled ukazuje, jaké koření se v italské kuchyni používá nejčastěji, k čemu se hodí a proč se některé směsi vyplatí mít doma po ruce.

Velikonoční stůl se v Česku mění pomaleji než vánoční, přesto na něm vedle nádivky, mazanec a beránka čím dál častěji přistává i lehčí a modernější kuchyně. Právě kombinace tradice a současných trendů určuje, co Češi o svátcích kupují, vaří i servírují. Podle obchodníků i kuchařů rozhodují letos hlavně cena, rychlost přípravy a chuť nabídnout hostům něco známého, ale přece jen jinak. Jak vypadá velikonoční menu v roce 2026 a proč se mění?